Sida Volfová
Spisovatelka Sidonie (Sida) se narodila 14.října 1882 a zemřela 1.listopadu 1961 v Náchodě.
Životopis
Spisovatelka Sidonie (Sida) se narodila v roce 1882 ve vlasteneckérodině Václava Šrůtka, významného měšťana náhodského, vinárníka a radního.
Jeho bratr Josef Antonín Šrůtek byl kanovníkem královéhradeckým a vydavatelem edice “Dědictví maličkých”. Prababička Kateřina byla sestrou Josefa Hurdálka, biskupa litoměřického (stoupence učení Bolzánova, s církevními reformními názory a českým smýšlením).
Velmi zvídavá Sida po absolvování náchodského gymnázia odešla na Učitelský ústav (Minerva) do Prahy a stala se profesorkou.
Již v tomto období, za velké podpory matky, se zabývala literární činností, cestováním po Evropě, Severní Americe, národních parcích USA, indiánských rezervacích a studovala kunsthistorii a design v Paříži. Vždy se však vracela do Náchoda, studovala a zapisovala zdejší regionální lidovou slovesnost, písně a zvyky. Shromažďovala a předávala do muzeí artefakty ze svých cest ( Náprstkovo muzeum a muzeum v Náchodě..).
Po vzniku první republiky se v r.1918 aktivně účastnila politického dění ve straně V. Kramáře jako první ženská poslankyně za královéhradecký kraj.
Provdala se za Prof. Josefa Volfa, ale krátce nato ovdověla.
Napsala autobiografický román „Městečko pod horami“, vydaný v r.1933.
V letech 1933 a 1934 cestovala po SSSR, kde se, mimo jiné, v důsledku strašného hladomoru, setkala i s kanibalismem. S plným zaujetím a sociálním cítěním psala reportáže a články do novin a časopisů, byla spoluzakladatelkou divadelních přehlídek „Jiráskův Hronov“, organizovala vlastivědné zájezdy, lektorsky pracovala s rodákem , tehdy začínajícím spisovatelem, Josefem Škvoreckým, absolvovala velkou řadu přednášek po celé republice (soupis 152 přednášek je uložen v náchodské knihovně, celkem do roku 1950 přednášela 1174krát). Celkem 789 poznámek a diapositivů z cest Evropou, Amerikou, Afrikou bylo darováno a uloženo do Náprstkova muzea v Praze.
Ve svých přednáškách často reagovala na svá osobní poznání z cest po Západě i
Východě,což se jí po roce1948 stalo osudným. Přesto,že byla členkou Svazu spisovatelů,
byla ji zakázána veškerá publikační a veřejná přednášková činnost.
Náchodskými občany zůstala uznávanou osobností,občas pomohli,aby v krátkých
novinových článcích bez podpisu mohla kriticky upozornit na nešvary v dění města
a jejich možnou nápravu.
Zemřela v trutnovské nemocnici 1.listopadu 1961 v ústraní, oznamovací parte a její pohřeb
v Náchodě byl zakázán.
Její pozůstalost obsahuje neobvykle početný soupis korespondence významné řady
literátů,umělců,politiků a osobností, doplněnou vysvětlujícími poznámkami.
Teprve po r.1989 bylo její jméno zapsáno na Tabuli cti významných osobností města
Náchoda.